23D

Iluze víry 

Předpokládejme, že existuje nějaký aktuální stav vesmíru, tedy Realita. My tento stav vnímáme přes své smysly, které k nám propustí jen omezenou část tohoto stavu a ještě méně vnímaného si skutečně všimneme a věnujeme tomu pozornost. V našem světě pro nás existuje jen to, čeho si všimneme. Z tohoto uvědomění vznikají poznatky, které mohou přeformulovat váš pohled na svět.

Realita

Svět není takový, jak ho vidíme, protože si všimneme jen výseku výseku. Výše uvedený fakt má mnoho přímých důsledků. Tak například se nemůžeme spolehnout na to, že máme kompletní obraz reality a tedy nemůžeme věřit našim smyslům, že to, co vnímáme je Realita. Realita s velkým R, nikoliv realita tvořena našim vnímáním. Mohou existovat součásti Reality, které většina běžné lidské populace nevnímá (nejsou součástí jejich běžné reality), ale neznamená to, že nejsou reálné. Prostě si jich lidé zatím nevšimli.

Výše uvedený koncept může znamenat i existenci smyslů, o kterých nevíme, protože jsme si jich nevšimli. Mohou být rovněž zakrnělé nepoužíváním… ale neznamená to, že neexistují. Dokonce vám už mohly i zachránit život.

Důsledek

Fascinuje mě slepá víra lidí v to, že jejich egocentrický obraz reality je ten jediný správný a dokonalý. Všimněte si, že veškeré popisy skutečnosti jsou na základě výše uvedeného jen falešné jistoty plynoucí z aktuální reality jejich tvůrců. Jmenovitě se jedná o náboženství a o vědecký obraz světa.

Vědci vidí jen výsek, ale přesto se snaží náš úžasný vesmír svázat do několika banálních pravidel a vzorců a následně ignorovat odchylky. Mnohá náboženství se snaží o totéž – zjednodušují a upravují Realitu k obrazu svému. Důsledek je tentýž – nemá smysl se zabývat ani jedním.

Skutečnost a Realita

Tento koncept také neznamená to, že vaše realita není skutečná. Jen není úplná. Dopředné zavrhování komplexnějšího pohledu na svět je zhruba totéž, jako když se hlemýžď schoulí na rušné ulici do své ulity a předpokládá, že je v bezpečí.

Iluze víry, iluze jistoty a iluze bezpečí.

Školné na VŠ 3 

Vzato kolem a kolem – školné na vysokých školách je jen o osobních mantinelech jednotlivce. Tedy co ještě je a co už není podstatné natolik, aby to šlo z MÝCH daní. Dle mého názoru jsou potřeba učitelé a lékaři – jedni mi zachraňují v případě potřeby kejhák, druzí výrazně působí na mé děti – mám tedy zájem, aby oba dva tyto konkrétní obory vychovávaly maximálně kompetentní jedince. U zbytku je mi to naprosto šumák.

Na jednu stranu chápu, že škola by měla být regulována (ano, školné je svým způsobem regulace příjmů školy, protože od státu už pak prakticky nic nedostane), jestliže plodí absolventy typu na-prac-ak. Takové školy jsou nám naprd.

Se školným se ovšem nedá skončit u vysokých škol – právě díky lékařům a učitelům. Lékař má nástupní plat dva tisíce hrubého, učitel tabulkovou mzdu – buď se tedy radikálně změní tabulky, nebo tyto obory zaniknou z pouhého ekonomického hlediska. Může si stát dovolit zvýšit platy učitelům? Hmm… ne. Peníze, které ušetří na VŠ se řekněme… politicky propadnou. Představa, že se nimi budou naši politici mořit státní dluh nebo zvyšovat příjmy učitelů je docela tragikomická.

Řešení situace

Dobře – hodíme přes palubu do moře drsného kapitalismu vysokoškoláky – ale proč skončit u nich? Potřebujeme platit výuku zámečníkům? Školné by mělo být i na učňácích a ideálně i středních školách a na gymnáziích. Ať o budoucnousti naší společnosti rozhodne neviditelná ruka trhu!

Teď ale diskriminujeme učitele na základních školách – profesor z gymplu si díky školnému jezdí v bavoráku a státní záklaďák stále nic. Takže tam najednou nikdo neučí. A kdy začne? Až zprivatizujeme celé školství. Pak bude problém vyřešen – nikdo nebude nic platit ze svých daní a těch 5.000 měsíčně, co dáte za každé dítě při návštěvě základky je pro nás informatiky v pohodě. Nikdo jiný koneckonců vzdělání mít nebude, takže naše děti uspějí.

Závěr

Ne, nejsem ultrapravičák ani ultralevičák – prostě si myslím, že platit vysoké školy se mi z mých daní vyplatí. Jsem např. pro penalizaci škol vzhledem k procentuálnímu úspěchu absolventů na trhu práce – to by mohlo spoustu oborů zregulovat na přijatelnou mez.

Školné samo o sobě vyřeší právě a jen to, že peníze z mých daní půjdou jinam. Představa zvýšení úrovně škol je naivní – jak se může škola, která nemá konkurenci (např. veterina) zlepšit na základě školného? U těch konkurenčnějších se stane jen to, že školy najmou PR agentury pro vlastní kladné zviditelnění a student v lepším případě odejde po třech letech se 100.000 úvěrem. Skvělý start do života …

Školné na VŠ 2 

Přečetl jsem si článek od paní Putnové a překvapilo mě, jak rychle se dá zapomenout na studentská léta. Tedy nevím co studovala paní Putnová, ale moje zkušenost a to, co vidím u kamarádů studentů je poněkud jinde.

1. Školné nenaučí zodpovědnosti

Je pravda, že ve chvíli, kdy jde člověk studovat 3 obory a dva z nich položí, tak je něco špatně. Na druhou stranu – nikdo ze středoškoláků netuší, co ho čeká na škole a hlavně – co ho čeká po škole. To se začne dozvídat orientačně na magisterském studiu. Má člověk po celý život vykonávat povolání, o kterém příliš pozdě zjistil, že ho to nebaví jen proto, že vystudoval daný obor? Z mého pohledu ne. Koneckonců – manželka je psychoterapeut a zároveň MVDr.

Řečeno stručně – děti na konci střední školy nemají šanci zvolit správnou VŠ, protože nemají dost informací. A to ani v dnešní internetové době a řádově jiných možnostech. Odpovědné (vůči sobě) je naopak přerušit studium, kterému se nechci věnovat a zkusit to jinde.

2. Školy si školné nezaslouží

Kdybych se nezačal svému oboru učit na střední škole, tak mám dnes velký problém – a to jsem na jednom z nejperspektiv­nějších oborů – informatice – a na renomované škole. Většina toho, co jsem kdy potřeboval pro výkon své profese jsem se naučil sám a nikoliv na škole – neexistuje vysoká škola webdesignu. Škola mi dala rozhled, ale rozhledu se nenajím.

Nepřijal jsem do týmu vystudovaného magistra FI. Nepřijal jsem inženýra z FIT VUT. Nepřijal jsem doktora (tj. PhD.) z FI. Neměli praxi a škola je na výkon povolání nepřipravila.

3. Platy neodpovídají školnému

Konkrétně u mladých lékařů, veterinářů, učitelů a libovolných nižších státních zaměstnanců. Co si budeme povídat, ani prodavači v bance (hm.. bankéři?) či biologové, chemici nebo fyzici nemají jako nástupní plat alespoň průměrnou mzdu. Nebo ano? A z čeho budou splácet školné? Z čeho budou platit hypotéky?

Školné samo o sobě nevyřeší nic. Ano – když provedete na školách nekompromisní čistku, vyhážete zmrdistruktury povalečů, kteří si honí své tituly a místo nich na školy dostanete odborníky, kteří naučí to, co skutečně budou absolventi potřebovat v praxi a navíc se nějakým zázrakem zvednou platy všem vysokoškolákům bez rozdílu, tak je školné naprosto v pořádku. Akorát mám pocit, že TOP09 na školné hledí jako na způsob, jak snížit zadlužování a nikoliv zlepšit stav škol. Protože zlepšení stavu není automaticky podmíněno školným.

Dnes je systém nastaven tak, že kdo udělá přijímačky, ten se na školu dostane. Jestliže budou v budoucnu přijímat školy všechny, kdo zaplatí, tak jsem zvědat na ten příliv nových talentů ze sociálně slabších rodin. Ve chvíli, kdy student dnes neudělá ani přijímačky, tak na vysoké škole skutečně nemá co dělat (o relevanci přijímacích testů rozhoduje škola a já ji nemíním zpochybňovat).

Sdílet