23D

Updates from filosof RSS

• 

  Filosof 3:22 am on September 6, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  WebExpo 2010 

  Na letošní WebExpo sice z časoprostorových důvodů nezavítám, ale i tak bych rád některé programy viděl na vlastní oči. Přednášející byli letos zveřejňováni poněkud nešťastně, ale dnes je program velmi velmi zajímavý. Při registraci použijte kupon ZDROJAK, do 12. 9. na něj dostanete dodatečnou slevu.

  Doporučuji

  • Daniel Franc – Wikinomie – Daniel píše poutavý blog na téma nejen sociálních sítí. O Wikionomii nevím nic, ale rozhodně bych zašel.
  • Miroslav Motejlek – jeden z mála českých blogerů, který se blogováním může s klidem živit. Pan Motejlek sice ještě nezveřejnil téma přednášky, ale rozhodně bych si na něj udělal čas. Navíc jsem před lety dělal design jeho blogu.
  • Ryan Singer – Designing from start to finish – 37signals. Známe je všichni. Přednáška působí velmi prakticky a využitelně.

  Další tipy na program

  • Jiří Brázda – Analytika + optimalizace = data-driven website – velmi aktuální téma od předního českého experta na kvantitativní optimalizaci webu.
  • Eva-Lotta Lamm – Visual Note Taking / Sketchnotes – zrovna čtu na toto téma knihu Nápady na ubrousku a vypadá to velice slibně.
  • WebExpo Job Hall – možnost zjistit kdo + co + za kolik nabízí freelancerům i potenciálním zaměstnancům.
  • Séamus Byrne – What’s the Story? Infusing websites with the craft of storytelling – příběhy táhnou a jejich využití na webu je logické a funkční.

  Tak vesele do registrace.

   
• 

  Filosof 1:11 am on August 18, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Wireframy profesionálně I 

  Wireframy mohou mít různý účel a můžete je prezentovat různým cílovým skupinám, aby měly lepší představu o webu. Nemusíte je všechny automaticky ukazovat klientovi, protože to může být kontraproduktivní. Že nechce platit wireframy, které nevidí? Prostě je neuvedete do kalkulace jako samostatnou položku a budou zahrnuty v grafickém návrhu či analýze.

  Wireframy pro designery

  Slouží k prvotnímu rozložení obsahu webu (např. na základě content inventory typových stránek od analytika). Často k jejich kreslení ani nepoužijete počítač a naskicujete si je rukou na papíře. Dají se k tomu použít spešl čtveřečkované papíry a rozličné podpůrné nástroje, stejně jako bílý papír a nejistá ruka v MHD. Výstup uvidí jen ti, co si pod ním něco představí, a tak můžete dělat cokoliv vám vyhovuje.

  Wireframy pro designera nemusí zachycovat přesné proporce webu, finální důraz na jednotlivé složky designu, všechny obrázky apod. Drátěné modely mohou v této fázi sloužit jen jako mentální pomůcka při promýšlení designu – výsledný design nebude prvoplánovitý, ale projde určitým vývojem, který už nebudete opakovat eletronicky.

  Obecně jsem nenarazil na web, který by měl ve finálě stejnou strukturu, jako jeho úvodní wireframy. Vývoj webu je o změnách – mnohdy se nepovede navrhnout vše napoprvé a až v pozdějších fázích vidíte, že takto ne.

  Wireframy pro copywritera

  Zatímco wireframy pro designera mohly být spíše ve stádiu boxíků, wireframy pro copywritera už obsahují text (tj. jsou vytvářeny elektronicky). Copywriter si na jejich základě dokáže představit, kolik textu na webu orientačně bude, a pokud obsah webu píše klientova sekretářka, tak alespoň vynechá blah-blah ságu na hlavní straně. Je možné (a pokud klient dodává texty, tak i velmi vhodné) spojit tuto úroveň s wireframy pro klienta.

  Wireframy pro klienta

  Dokument, který prezentujete klientovi, by na jednu stranu měl vypadat profesionálně (srovnejte obecně základní výstupy z Axure a z Balsamiqu), na druhou stranu wireframy pro klienta nikdy nebrandujte. Obrandované wireframy (logíčko, barvičky, ikonky) jsou grafický návrh (budete se divit kolik klientů nepozná rozdíl).

  Obrázky nahraďte obdelníky a skutečný obsah pouze naznačujte, nikdy nepoužívejte korporátní barvy, realistické fotky apod. Poté, co klientovi (tj. třeba desítce manažerů one-by-one) horkotěžko vysvětlíte účel wireframů a přenesete se přes komentáře, které s účelem wireframů nijak nesouvisí (ta žena by měla mít červené šaty ne modré), vám omlátí o hlavu grafický návrh, který přece vypadá úplně stejně. 

  Wireframy pro prototyp

  Zatímco wireframy pro klienta doporučuji striktně černobílé, wireframy pro prototyp webu stojí za to alespoň lehce obrandovat, protože případným testerům je jedno, jaký bude nakonec design, ale červené tlačítko může mít jiný důsledek než bílé. V prototypu už bývají reálné texty, můžete přidat logo či reálnou fotografii, kterou chcete použít v designu.

  Určitě byste dokázali vymyslet další cílové skupiny a varianty wireframů – důležité je definovat si jejich účel a na základě toho přizpůsobit jejich podobu a úroveň detailu. Není wireframe jako wireframe.

  Související články

  • Nástroje pro tvorbu wireframů
  • Drátěné modely webu
   
• 

  Filosof 9:54 am on August 6, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Vývoj grafického rozhraní webového portálu 

  Škola zveřejňuje všechny (chrchlechrchle) diplomové práce a moje není vyjímkou. Práci jsem psal po kouscích asi dva roky a nemá moc částí, které bych dnes nepojal alespoň trochu jinak – ale o tom to je – když si nestanovíte jasný termín, tak své dílo prostě nikdy nevydáte.

  Některé z kapitol už jsme spolu procházeli tady na blogu. Zatím ještě nemám hotový praktický výstup (tj. spuštěný nový RoverNet), protože neziskové organizace jsou mnohdy… šmudlíci. Část použité literatury mám v plánu do budoucna zrecenzovat, teď už si na to jen udělat čas – spousta z těch knížek stojí za doporučení.

  Pro případné zájemce o četbu na dlouhé letní večery dávám odkaz na kompletní text práce v PDF. Jestliže vám nějaká část DP pomůže či se vám líbí, napište to do komentářů. Jestli byste ji napsali jinak, napište si svou vlastní. 

   
• 

  Filosof 12:21 pm on July 26, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Email 2: Žádost o souhlas 

  Slovy Setha Godina: „No one cares about you“. Nikoho nezajímáte, uživatele nazajímají vaše produkty a hlavně nemají žádný zájem na tom nechat se od vás spamovat. Přišel mi následující email, který bude mít zaručeně nulovou konverzi.

  Vážení obchodní přátelé, rádi bychom Vás požádali o vyjádření souhlasu se zasíláním obchodních sdělení naší firmy zabývající se rozvozem jídla v Brně prostřednictvím e-mailu, dle zákona č. 480/2004 Sb. Pokud souhlasíte se zasíláním informačních e-mailů s aktuálním menu, akcemi a speciálními nabídkami, a to nejvýše 1 e-mailovou zprávu za každý 1 měsíc, odpovězte ANO. Pokud se zasíláním dalších e-mailů nesouhlasíte, odpovězte NE nebo na e-mail nereagujte. S pozdravem Giraffy Rozvoz Jídel

  V emailu se říká – budeme vás spamovat a pokud to skutečně chcete, tak odpovězte ANO. Sekundární problém je skrytý v samotné konverzní akci. Odpovědět na email je natolik náročné, že většina potenciálních zájemců prostě neodpoví (hint: kliknutí na odkaz je výrazně jednodušší).

  Primární problém je odpověď na otázku:„Proč by mě to mělo zajímat??“. Není to první email tohoto typu – nabídka, která mi nenabídne nic. Nabídka zcela všední. Nabídka, která něco chce místo toho, aby nabízela.

  Jaká by byla konverze, kdyby mi místo této pažádosti poslali kupon na oběd zdarma, jestliže poskytnu souhlas s posíláním newsletteru? Pravděpodobně by se někdo ozval, protože oběd zdarma je dostatečný na to, aby prorazil šedí standardní reklamy. A kdyby místo emailu použili pro šíření zprávy facebook, tak by další týden rozváželi jen jídlo zdarma (a akci by museli radikálně omezit).

  Jenže tato investice by měla naději na návratnost, protože by se o nich najednou vědělo a lidé by mohli začít objednávat. Navíc by měli tolik emailů a fanoušků na FB, že by byl prostor pro další cílenou práci. Tedy v případě, že by to jídlo by skvělé nebo alespoň extrémně levné (různé cílovky – nevím na koho se orientují).

  Závěr: myslete na Sethův zákon a snažte se zaujmout, protože jinak si nikdo nevšimne, že existujete.

   
• 

  Filosof 1:43 pm on July 22, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Školení Google Analytics 

  Včera večer mi zavolal Honza Tichý, že má volná místa na školení GA v Brně. Já měl před sebou třicítku šablon… teď večer mi ty šablony stále straší v diáři. Pracovní víkend… to už tu nebylo alespoň týden. 

  V základním kurzu Google Analytics (ještě je druhý pro pokročilé) Honza postupně prošel celé základní rozhraní GA – součástí školení bylo ujasnění pojmů a především praktické dopady z hlediska jejich interpretace, které mi pomohly asi nejvíc ze všeho. Jak se stavět k bounce rate, jak GA počítají návštěvu, určují zdroj konverze nebo co fakticky znamená čas strávený návštěvníky na webu. Následně jsme prošli použitelné části GA a modelové příklady jednoduchého vyhodnocení statistik.

  Google Analytics v praxi

  Ačkoliv jsem si myslel, že mám právě tyto detaily už léta ujasněné, tak snad to TEĎ už bude lepší. Jeden praktický příklad za všechny – jednotlivé úrovně pohledu na Google Analytics. Všem uživatelům GA je jasné, že se ke statistikám se přihlašují pod svým Google účtem a ten může být propojen s více Google Analytics účty.

  Ale kolik uživatelů si uvědomuje rozdíl mezi profilem a skupinou profilů? Skupina má unikátní ID měřícího kódu, tj. 111111–1 a 111111–2 jsou 2 různé skupiny pod jedním GA účtem – obou typů je možné v každém GA účtu vytvořit více a někdy je vhodné vytvářet jedno a jindy druhé.

  Mám měřící kódy GA na padesátce webů různých klientů – před několika lety jsme začali s kolegy vytvářet samostatný Google + GA účet pro každý nový web mimo jazykových mutací nebo projektů. Administrátorská oprávnění pro Google účet lze totiž nastavit jen pro celý GA účet – admin tedy vidí všechny profily a to prostě u svých zákazníků a jejich konzultantů nechcete.

  Dnes jsem zjistil, že jsme sice udělali krok dopředu, ale že jde zajít ještě dál – např. u některých webů máme jazykové mutace pod jedním GA účtem, tedy jako 2 různé skupiny profilů. Toto řešení ale nelze propojit se dvěma účty AdWords (což je ve chvíli, kdy každou mutaci platí jiná firma, ne zcela vyhovující situace). Profily samotné jsou pro mě novinka – využívají se především při aplikaci filtrů (o filtry Honza rozšířil na přání účastníků konec školení).

  Závěr – jestli máte o GA zájem a nejste takový knihomil jako já, jděte na školení. A to Honzovo můžu s klidem doporučit většině členů webdesignerské komunity. Jeho cena by se měla rychle vrátit, protože si přestanete házet klacky pod nohy špatným pochopením, nastavením a vyhodnocováním i těch základních statistik.

   
• 

  Filosof 1:10 pm on July 19, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Povinnosti podnikatelů na webu 

  Jednomu z mých klientů přišla kontrola z Živnostenského úřadu a byl zjebán (ehm – slušně upozorněn) za fakt, že nemá na webu ty správné údaje. Nejsem právník, takže následovala krátká twitter konverzace s některými z vás a nahlédnutí do Obchodního zákoníku. Tam se v paragrafu §13a skrývá magický odstavec jedna:

  Každý podnikatel je povinen na všech objednávkách, obchodních dopisech, fakturách, smlouvách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu (dále jen „internetové stránky“) uvádět údaj o své firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání a identifikačním čísle; podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaj o tomto zápisu, včetně spisové značky, a podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku též údaj o zápisu do jiné evidence, v níž jsou zapsáni. Údaj o výši základního kapitálu lze v těchto listinách a na internetových stránkách uvádět, jen jestliže byl zcela splacen.

  Řečeno laicky – jestliže máte jako podnikatel web, tak na něm musíte mít prakticky totéž co na faktuře, včetně toho, že jste někde zaevidováni. V případě subjektů mimo obchodní rejstřík je to např. živnostenský úřad. Kontroly z ŽÚ jdou dle slov kontrolora právě po těchto údajích. Logicky – nemají, co jiného by kontrolovaly, neb tento úřad je jeden z těch skutečně zbytečných. Alespoň pro nás s volnou živností.

  Můj web tyto podmínky v tuto chvíli nesplňuje. Váš možná také ne a weby vašich klientů zrovna tak. Na svoje prezentace si údaje doplníme, ale zajímalo by mě vyjádření nějakého právníka kam všude by měly být ještě doplněny. Konkrétně – profil na linkedin, facebook stránku, blog, osobní facebook u drobných podnikatelů (když na něm třeba uveřejňují, co dělají), firemní twitter… při pročítání zákona jsem totiž dospěl k závěru, že by měly být všude.

   
• 

  Filosof 1:36 am on July 2, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Email jako marketingový nástroj 

  Spam, tedy nevyžádaná zpráva převážně komerčního charakteru. Dnes jsme zahlceni spamem – kouká na nás z emailových schránek, billboardů, časopisů, novin, televize – všude samé nevyžádané zprávy, které nás ruší – ať už při pohledu do krajiny, nebo při sledování nějakého pořadu. Spam je necílená reklama a je jedno, jestli propaguje Matoouni v poli u D1 nebo Viagru.

  České společnosti objevily po letech kouzlo emailu a přetvořili tento úžasný marketingový nástroj k obrazu svému. Lidová tvořivost spamerů v poslední době nezná mezí. Jaký je konverzní poměr emailu typu:

  Dobrý den,
  posíláme Vám internetovou adresu
  h ttp://www.online-pojisteni.biz (mezera přidána autorem)

  ve které mi napíšou, že ze zákona tohle není spam a že mi zprávu zaslali zdarma. Ó díky! Nepersonalizovaný. Necílený. Spam. Navíc nepomáhá, ale přímo škodí brandu – na ty jednotky lidí, kteří si na základě tohoto emailu něco objednají (jestli si vůbec někdo něco objedná) přijdou tisíce, kteří e-mail smažou či vůbec nedostanou a ten zbytek, co se naštve a milému pisateli pošle něco hezky od řitního otvoru.

  Jak využívat email?

  E-mail je skvělý na dlouhodobou práci s klientem (tj. osobou, která buď emaily chce – i třeba na základě nějaké vaší nabídky, nebo osobou, která už u vás konverzi provedla a vy od ní máte povolení si s ní psát). Nejde o nějaké zákonné povolení, ale povolení mentální. Tj. už nejste spam, ale komunikační partner. Amazon mi posílá měsíčně spoustu emailů a já většinu z nich čtu. Jestliže ale emaily koncipujete jako výstřel naslepo (koupíte si 100.000 emailových adres a pošlete na ně svůj odkaz), tak jste dopředu prohráli.

  Naslepo stříli všechna velká spamerská média – noviny, časopisy, billboardy, plakáty. Až na specializované plátky typu Naše kočky či Medical Tribune nemáte naději být svou reklamou relevantní pro většinu čtenářů.

  Koneckonců – úpadek v novinové inzerci v době krize je toho nejlepším příkladem. Doba, kdy jste si zaplatili reklamu v televizi a přímo vzrostl prodej se nikdy nevrátí. Jsme přesyceni spamem. Neznamená to, že nelze prorazit skrz spamovou bariéru, ale stojí to takové peníze, že běžný menší business nemá šanci.

  Nedělejte se svým webem stejnou chybu a vyhněte se spamu – jsou výrazně relevantnější cesty pro získání nových zákazníků.

   
• 

  Filosof 12:16 am on June 28, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Paradox hlavní strany 

  Hlavní strana je velmi pravděpodobně nejnavštěvova­nější stranou vašeho webu. Tzn. má nejvíce návštěv ze všech stran. Typicky ale netvoří procentuální většinu vaší návštěvnosti, ale třeba jen třetinu, desetinu či setinu. A hlavně z ní většinou nezískáváte konverze.

  Soustředit všechnu energii při tvorbě webu do hlavní strany je tedy něco podobného, jako když optimalizujete web na slovo dovolená a doufáte, že si u vás někdo něco objedná. Hlavní strana je jako výkladní skříň – kouknu a přemístím se dále. Na ty ostatní strany, které už mnoho webdesignerů neřeší.

  Doba, kdy webdesigner dodával hlavní stranu + 1 podstranu je za námi. Na jednu stranu je fakt, že hlavní strana webu je natolik komplexní, že vypadá výrazně lépe než podstrany, a tudíž si na jejím základě zákazník spíše řekne – tohle chci . Leč nechat zákazníka na holičkách s hlavní stranou a podstranou je značně neprofesionální (i když si to přeje – dodáváte klientovi to, co chce, nebo to, co potřebuje? – pravděpodobná odpověď je „to, co zaplatí“).

  Mimo jiné to znamená, že webdesigner bez znalosti kódování je odkázán na kodery, na které ovšem musí ve většině případů dohlížet (např. společně s analytikem) a konzultovat/u­pravovat různé drobnosti. To vývoj prodražuje, ale cena je v dlouhodobém horizontu výrazně nižší než nepoužitelný web. Můžete se buď naučit kódovat, nebo si najít schopného kodera.

   
• 

  Filosof 12:02 am on June 10, 2010 Permalink
  Tagy: Osobní (4), Web design (24)   

  Iluze víry 

  Předpokládejme, že existuje nějaký aktuální stav vesmíru, tedy Realita. My tento stav vnímáme přes své smysly, které k nám propustí jen omezenou část tohoto stavu a ještě méně vnímaného si skutečně všimneme a věnujeme tomu pozornost. V našem světě pro nás existuje jen to, čeho si všimneme. Z tohoto uvědomění vznikají poznatky, které mohou přeformulovat váš pohled na svět.

  Realita

  Svět není takový, jak ho vidíme, protože si všimneme jen výseku výseku. Výše uvedený fakt má mnoho přímých důsledků. Tak například se nemůžeme spolehnout na to, že máme kompletní obraz reality a tedy nemůžeme věřit našim smyslům, že to, co vnímáme je Realita. Realita s velkým R, nikoliv realita tvořena našim vnímáním. Mohou existovat součásti Reality, které většina běžné lidské populace nevnímá (nejsou součástí jejich běžné reality), ale neznamená to, že nejsou reálné. Prostě si jich lidé zatím nevšimli.

  Výše uvedený koncept může znamenat i existenci smyslů, o kterých nevíme, protože jsme si jich nevšimli. Mohou být rovněž zakrnělé nepoužíváním… ale neznamená to, že neexistují. Dokonce vám už mohly i zachránit život.

  Důsledek

  Fascinuje mě slepá víra lidí v to, že jejich egocentrický obraz reality je ten jediný správný a dokonalý. Všimněte si, že veškeré popisy skutečnosti jsou na základě výše uvedeného jen falešné jistoty plynoucí z aktuální reality jejich tvůrců. Jmenovitě se jedná o náboženství a o vědecký obraz světa.

  Vědci vidí jen výsek, ale přesto se snaží náš úžasný vesmír svázat do několika banálních pravidel a vzorců a následně ignorovat odchylky. Mnohá náboženství se snaží o totéž – zjednodušují a upravují Realitu k obrazu svému. Důsledek je tentýž – nemá smysl se zabývat ani jedním.

  Skutečnost a Realita

  Tento koncept také neznamená to, že vaše realita není skutečná. Jen není úplná. Dopředné zavrhování komplexnějšího pohledu na svět je zhruba totéž, jako když se hlemýžď schoulí na rušné ulici do své ulity a předpokládá, že je v bezpečí.

  Iluze víry, iluze jistoty a iluze bezpečí.

   
• 

  Filosof 6:58 am on June 2, 2010 Permalink
  Tagy: Web design (24), Webdesign (22)   

  Klikači a hledači 

  Symbio pomáhá v udržování jednoho z mýtů webdesignu, který říká, že existují klikači a hledači, tj. uživatelé, kteří primárně klikají nebo hledají. Docela by mě zajímalo, jestli mají nějakou studii, která to potvrzuje. Spool a Hoekman popisují ve své knize Web Anatomy: Interaction Design Frameworks that Work experiment, který říká něco trochu jiného.

  Mýtus: Existuje skupinka lidí, která vždy nejdříve hledá nebo vždy nejdříve kliká.
  Realita: Jsou WEBY, které vybízejí primárně ke klikání a jsou weby, které vybízejí primárně k hledání.

  Hledací weby

  Dobře si všimněte rozdílu mezi výše uvedenými větami, protože každá nabízí zcela jiné paradigma. Pro ilustraci se zkuste doklikat k podmínkám užití na Google.com. Proč byste to ale dělali? Google je příklad webu, který vybízí primárně k hledání.

  K tomu, aby uživatelé i na vašem webu primárně hledali, potřebujete mít obsah s jedinečnými a pro uživatele dopředu známými identifikátory (autor knihy, značka). Typicky jsou to eshopy s knihami, parfémy, CDčky, vstupenkami apod. Dle mého názoru tvoří minoritu vaší webdesignerské tvorby.

  Klikací weby

  Ve spoustě případů ale bude obsah web nalezitelný pouze přes promyšlenou navigaci nebo další obsah jednotlivých stránek, protože uživatel nedokáže použít jednoznačný identifikátor, a tudíž položit správný dotaz.

  Studie UIE neidentifikovala primárně vyhledávající uživatele, ale nalezla uživatele, kteří nikdy nehledali a vždy klikali. Pro klikací weby obecně platí, že je potřeba se primárně soustředit na skvělou informační architekturu, aby uživatel nemusel použít vyhledávání. Protože je to pro něj poslední instance a pravděpodobně při jejím použití selže.

  Vaše vyhledávání se nebude chovat jako Google, a tudíž bude pro uživatele na primárně klikacích webech spíše nepoužitelné. Umí synonyma? Rozpozná překlepy? Nabídne na 80% dotazů relevantní výsledek jako první? Ne? Tak se soustřeďte na informační architekturu a na vyhledávání zapomeňte. Pro většinu projektů se nevyplatí dělat nový Google.

  PS: Všimli jste si, jak kolísá úroveň článků na firemních blozích? Není to jen případ Symbia, ale i H1čky a dalších. Plyne z toho poučení – jestliže chcete vybudovat a udržet auru géniů, tak kontrolujte kvalitu výstupů.