Flex 4: skinování aplikací
Na zdrojáku dnes vyšel můj článek o skinování aplikací ve Flexu 4. Zajímá-li vás tato problematika, můžete si jej přečíst.
Na zdrojáku dnes vyšel můj článek o skinování aplikací ve Flexu 4. Zajímá-li vás tato problematika, můžete si jej přečíst.
Před pár dny jsem měnil operační systém a při tom je nejdůležitější si vše pořádně zazálohovat. To platí i pro historii zpráv v ICQ. Až do verze 6.5 ukládalo ICQ zprávy do souboru messages.mdb. Od poslední, sedmé verze je to ale nový soubor messages.qdb. Abyste o staré zprávy nepřišli, je potřeba je naimportovat do nového souboru.
Nejprve nahrajte messages.mdb do stejné složky, kam se historie ICQ ukládá. Potom v nabídce Nastavení – Historie klikněte na Importovat historii. To je vše. Měla by zdárně projít aktualizace.


Steam vydal beta verzi svého desktopového klienta. Beta verze je veřejná, takže si ho může stáhnout každý a to tak, že si zvolí v menu Zobrazit – Nastavení – záložka Účet a tam aktivovat položku Účast a betaverzích: UI Update.
Vše se opět nese v černých barvách, jen je design více propracovaný a působí elegantněji a především přehledněji. Hlavní důraz je kladen na komunikaci mezi přáteli a poskytování informací o nich a zvětšení soutěživosti a zábavnosti ve hrách.
Na úvodní straně (obchod) vidíte poslední akce vašich přátel – jakou hru si koupili a můžete si tak všimnout zajímavé hry, novinky nebo velké slevy.
V knihovně u každé hry přímo na stránce nyní vidíte kdo z vašich přátel ji taky hraje a můžete tedy rychle nabídnout kooperaci nebo hru ve více hráčích a taktéž vidíte splněné a dostupné cíle (achievementy). Protože se aktivním hráčům časem nasbírá poměrně velké množství her, přibyly možnosti filtrování podle oblíbených her, naposledy hraných, nainstalovaných, anebo si můžete vytvořit kompletně vlastní seznamy – třeba podle žánrů. Knihovna má tři možnosti zobrazení: detail, seznam a mřížku, ve které si lze měnit velikost ikon.
Z webdesignerského soudku snad stojí za zmínku informace, že kompletní renderování bylo přeneseno z Internet Exploreru na Webkit. Osobně jsem z nového Steamu hezky překvapen a líbí se mi.
Jak se ve změti CSS pravidel webového projektu dobrat systému, který bude snadno přenositelný na jiného člověka? Jak to udělat s technologií, jejíž esencí je jednoduchost? Supergeeky proklínaná a amatéry zbožňovaná vlastnost kaskádových stylů.
„Ach, kdyby jen specifikace CSS obsahovala proměnné!” a další geekovské povzdechy si můžeme odpustit, protože a) právě teď nic takového CSS neobsahuje a b) není jisté, že by to CSS bordelářům skutečně pomohlo. Myslím si, že jednoduchost je velmi dobrá vlastnost jakékoliv technologie, CSS nevyjímaje.
Hezky to dříve popsal Honza Sládek, takže pro argumenty zajděte k němu. My můžeme pokračovat směrem k návrhu řešení palčivé otázky.
Jak z jednotlivých opakujících se pravidel extrahovat informaci o typech písem, barvách či layoutu obecně používaném na webu tak, aby stylopisy splňovaly alespoň základní parametr udržovatelnosti — že jim bude rozumět sám autor, když se ke své práci za tři měsíce vrátí?
Jelikož se snažím se upřednostňovat jednoduchá řešení a vyhýbat se vrstvení technologií, z našich úvah vyřazuji CSS preprocesory jako LESS, čímž ale neříkám, že pro ně nevidím uplatnění.
Po mnoha pokusech se mi nakonec obrovsky osvědčila úplně nejtupější varianta — manuál v externím souboru. V adresáři se stylopisy u každého svého projektu najdu soubor README.txt, ve kterém všechny potřebné informace jsou. Kdykoliv pak na webu vytvářím nový prvek, podívám se sem a zjistím jaké by měl mít vlastnosti.
Pojďme se podívat co takový manuál stylopisu může obsahovat.
Než plýtvat detaily, odkážu vás na tři své manuály stylopisu, které jsou součástí projektů vyrobených v Shortcat studiu.
BioOKO
Pražské jaro
Hipposdesign.com
Jedna část manuálu tedy nahrazuje velmi málo se vyskytující manuály designu a také vizuální identity. Další část supluje nedokonalost CSS jako technologie — například pro varianty barev budeme moci brzy začít široce využívat RGBa. Index z-indexů a varianty písem zase sjednocují na jedno místo informace, které bývají rozptýlené po různých pravidlech ve stylopisu.
Manuál stylopisu v žádném případě nenahradí dobře organizovaný, komentovaný a srozumitelně psaný CSS kód. Přidává vrstvu abstrakce, kterou kaskádové styly neumožňují.
Milí čtenáři, více než jindy zde ocením váš feedback a vlastní zkušenosti se správou CSS.
Jak se ve změti CSS pravidel webového projektu dobrat systému, který bude snadno přenositelný na jiného člověka? Jak to udělat s technologií, jejíž esencí je jednoduchost? Supergeeky proklínaná a amatéry zbožňovaná vlastnost kaskádových stylů.
„Ach, kdyby jen specifikace CSS obsahovala proměnné!” a další geekovské povzdechy si můžeme odpustit, protože a) právě teď nic takového CSS neobsahuje a b) není jisté, že by to CSS bordelářům skutečně pomohlo. Myslím si, že jednoduchost je velmi dobrá vlastnost jakékoliv technologie, CSS nevyjímaje.
Hezky to dříve popsal Honza Sládek, takže pro argumenty zajděte k němu. My můžeme pokračovat směrem k návrhu řešení palčivé otázky.
Jak z jednotlivých opakujících se pravidel extrahovat informaci o typech písem, barvách či layoutu obecně používaném na webu tak, aby stylopisy splňovaly alespoň základní parametr udržovatelnosti — že jim bude rozumět sám autor, když se ke své práci za tři měsíce vrátí?
Jelikož se snažím se upřednostňovat jednoduchá řešení a vyhýbat se vrstvení technologií, z našich úvah vyřazuji CSS preprocesory jako LESS, čímž ale neříkám, že pro ně nevidím uplatnění.
Po mnoha pokusech se mi nakonec obrovsky osvědčila úplně nejtupější varianta — manuál v externím souboru. V adresáři se stylopisy u každého svého projektu najdu soubor README.txt, ve kterém všechny potřebné informace jsou. Kdykoliv pak na webu vytvářím nový prvek, podívám se sem a zjistím jaké by měl mít vlastnosti.
Pojďme se podívat co takový manuál stylopisu může obsahovat.
Než plýtvat detaily, odkážu vás na tři své manuály stylopisu, které jsou součástí projektů vyrobených v Shortcat studiu.
BioOKO
Pražské jaro
Hipposdesign.com
Jedna část manuálu tedy nahrazuje velmi málo se vyskytující manuály designu a také vizuální identity. Další část supluje nedokonalost CSS jako technologie — například pro varianty barev budeme moci brzy začít široce využívat RGBa. Index z-indexů a varianty písem zase sjednocují na jedno místo informace, které bývají rozptýlené po různých pravidlech ve stylopisu.
Manuál stylopisu v žádném případě nenahradí dobře organizovaný, komentovaný a srozumitelně psaný CSS kód. Přidává vrstvu abstrakce, kterou kaskádové styly neumožňují.
Milí čtenáři, více než jindy zde ocením váš feedback a vlastní zkušenosti se správou CSS.
Dočetl jsem knihu Web Anatomy: Interaction Design Frameworks that Work od pánů Spoola a Hoekmana. Hned v úvodu knihy pánové připravují půdu pro svůj výtvor – designové frameworky – a opírají se při tom o výsledky testů CUE – konkrétně CUE-2 a CUE-4. Recenzi na knihu napíšu někdy jindy a zůstanu jen u tohoto úvodu, který se dá mmj. částečně najít v článku Usability Testing Best Practices: An Interview with Rolf Molich.
Vyplývají z něj totiž zajímavé závěry.
Pro tento test bylo v roce 1998 najato Rolfem Molichem 9 týmů, které měly během 3 týdnů otestovat použitelnost webového emailu Hotmail libovolnou metodou. Týmy reportovaly celkem 310 různých problémů použitelnosti, nejvíce se vyskytující problém byl uveden sedmi týmy, šest problémů bylo reportováno více než polovinou týmů a 232 problémů bylo zcela unikátních. Mnoho z nich bylo označeno jako „vážné“.
V testu CUE-4 bylo najato celkem 17 týmů na otestování webu hotelpenn.com. 9 týmů používalo různé typy uživatelského testování, 8 expertní analýzu. Celkem nalezli 340 problémů použitelnosti, 9 z nich bylo hlášeno více než polovinou týmů a 60% všech problémů bylo unikátních – mnoho z nich (61) opět označeno jako „vážné“ nebo „kritické“.
Teď nad tím chvíli přemýšlejte.
Spool a Hoekman nabízí designové frameworky. Osobně vidím frameworky jako velmi přínosné (a dobře se pomocí nich argumentuje a vytváří obsah stránek), ale tady v ČR nás pálí právě to uživatelské testování. Ani ne tak z pohledu nalezení konkrétních chyb na konkrétních webech jako z hlediska změny úhlu pohledu tvůrců webů.
Osobně používám mapy převážně na zjištění vhodné trasy z místa A do místa B, ale mám rád technologické novinky a proto mě zaujala ukázka nových možností v Bing mapách – tzv. augmented reality (rozšířená realita).
Modely 3D budov ve větších městech už dnes nikoho nepřekvapí. Líbí se mi ale možnosti Bing map ve spojení s Photosynth, kdy nejsou využívány jako zdroj pouze foto materiály přímo od Microsoftu, ale taky fotky od běžných lidí (např. z Flickru). Tímto způsobem prozkoumávání v mapách nekončí na ulicích, ale při dostatečném množství fotek můžete vejít i do obchodů, domů a prakticky kamkoliv, kde to bylo nafoceno.
Ve videu byla představena i možnost sledovat živé video z místa přímo v mapách. A jako třešnička na konec je možnost pozorovat souhvězdí přímo z daného místa a měnit čas pozorování.
Mladá komunikační agentura sídlící v Brně, zaměřená na segment medicínských technologií a farmacii hledá posilu svého týmu pro dlouhodobou externí spolupráci na pozici redaktora webových stránek.
Nabídka platí pro Českou Republiku i Slovensko (2 samostatné pozice). Máte-li zájem, pošlete nám svůj strukturovaný životopis, kontaktní údaje a případné (krátké) ukázky vlastních textů na petra.sedlackova@ftmc.cz.
© 2009 Buzzboot Corp.